Silné a slabé stránky
SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
Proč nepracovat na svých slabých stránkách
Lidé se často soustředí na to, co je nebaví, co jim nejde, místo toho, aby se zaměřili na to, v čem jsou naopak dobří a to plně rozvíjeli. Školský systém po nás chce, abychom měli znalosti ze všech předmětů a byli alespoň průměrní. Ale proč nás nutí učit se něco, co nám nejde a tudíž v tom nikdy nebudeme dost dobří? Tím, že se soustředíme na naše slabé stránky, bereme prostor tomu, abychom rozvíjeli ty silné. Škola v nás potlačuje jedinečnost, nedá nám možnost v ničem vynikat. Škola nám říká: "čím víc toho budeš umět, tím jsi lepší". Jenže už nebere v potaz to, že kdyby toho člověk v dané oblasti sebevíc znal, tak nebude vynikat tolik, jako ten, který ví sice třeba míň, ale je pro věc bezmezně zapálený. Nezáleží proto ani tak na tom, jaké budeme mít znalosti, jako na tom, co nás skutečně baví, naplňuje, z čehož je cítit naše energie a nadšení pro věc. Pak jde všechno samo.
Proto když budete chtít na sobě pracovat a rozvíjet se, soustřeďte se vždy na své silné stránky. V nich můžete být, na rozdíl od těch slabých, výjimeční. Můžete dělat práci, která vás bude úžasně naplňovat, a ještě za to dostanete zaplaceno. No, není to lákavý život, dělat v něm to, co vás baví? Jistě jste každý od někoho někdy slyšel: "Práce není zábava, ta nemá bavit, má vydělávat peníze." A možná si i vzpomínáte, jak vám z toho sdělení bylo úzko. K čemu pak je trávit třetinu dne někde, kde nás to ani nebaví a jen to tam přežíváme do konce pracovní doby? Přičemž další den prožívat to stejné nanovo... Tak s tímhle je třeba skoncovat! Takhle to být totiž vůbec nemusí. Vy můžete žít mnohem lepší život, když budete rozvíjet svůj vlastní potenciál.
Ale jak na to? Jak si uvědomit své silné stránky?
Vy se znáte ze všech lidí nejlépe, a proto hlavně vy víte, co vás baví, co vám jde a dělá vám obrovskou radost. Vzpomeňte si na to, co se vám kdy (byť jednorázově) opravdu povedlo, co vás v životě motivuje, v čem jste kdy byli lepší než druzí. Klidně zavzpomínejte i na svoje dětství, s čím a na co jste si tehdy hráli, kým jste chtěli v dospělosti být nebo čím jste se dokázali zaměstnat na dlouhé hodiny. Zjistit vaše silné stránky by vám mohla pomoci i rodina, přátelé, kolegové v práci či jiní známí z různých oblastí. Optejte se jich nezávisle na sobě, co na vás oceňují, co se jim líbí, v čem spatřují vaši výjimečnost a co by chtěli umět také. Stejně tak se jich zeptejte i na to, jaké ve vás spatřují slabiny, ať víte, jak jste vnímáni. Můžete mít ucelený přehled a dostanou se k vám postřehy, které vás třeba ani nenapadly.
Věnujte nejvíc času tomu, co vás baví
Spoustu lidí něco baví, ale nikdy to nezačnou dělat. Ptáte se proč? Buďto jsou tolik unaveni z práce, která je vysává, že už jim doma nezbývá žádná energie začít dělat něco, co je baví, anebo to může souviset se strachem ze změny a nejistoty (viz. článek na toto téma). Mnozí zůstávají v pracích, které je nenaplňují zkrátka jen proto, že je to jakási jistota. Jenže tím, že v té práci nevyužívají a tudíž ani nerozvíjí své silné stránky a dělají něco, co je vlastně ani nebaví, tak do práce neradi chodí, jsou z toho vnitřně podráždění, což se pak negativně odráží na vztahy se svým okolím. Pro mnohé je však za každou cenu lepší jistota, než udělat krok do neznáma, čímž zůstávají na mrtvém bodě a uzavírají se tak plně šťastnému životu.
Jak začít i přes svůj strach z nejistoty rozvíjet své silné stránky? Zkuste to, co vás baví dělat prozatím jen jako koníček, mimo svou práci. Věnujte se tomu co možná nejčastěji a sledujte, jak jste v tom den ode dne lepší a lepší. Čím víc to ve vás bude vyvolávat radost a nadšení, tím víc si uvědomíte, jak vaše stávající práce nemá smysl, uvidíte ten kontrast toho dělat něco s chutí nebo jen z povinnosti.
Příběh ze života
Hedvika z následujícího příběhu si to také uvědomila. Pracovala jako sekretářka v jedné advokátní kanceláři. Její práce byla hodně stresující, věčně nestíhala a to jí iritovalo. Nicméně v ní brala docela slušné peníze, tak tam kvůli tomu setrvávala. Když pak přišla domů, ráda se odreagovávala háčkováním košíků. Ráda experimentovala s tvary a barvami a každý kousek byl originál. Vyrobila jich už celou řadu, tak jimi podarovávala různé známé. Jednou za ní přišla její 20tiletá neteř s tím, že její kamarádka u ní viděla košík, líbil se jí a chtěla by ho taky vyrobit. Říká se, že nejlepší reklama je z doporučení a v tomto případě to fungovalo dokonale. Strhla se totiž s poptávkou po košíkách lavina a chtěli je vyrobit úplně neznámí lidi. A na to konto se Hedvika rozhodla, že si za to nechá zaplatit. Z košíků byly i obaly na notebook, povlaky na polštáře či svetříčky na miminka. Nakonec měla tolik zakázek, že ani nestíhala háčkovat a na její výrobky byly několikatýdenní čekací lhůty. Musela nechat (s potěšením) svou práci sekretářky a začala se naplno věnovat kreativnímu háčkování.
Člověku, který si jde za tím, co miluje, co ho naplňuje a baví, se cesta sama otevírá. Přicházejí k němu najednou různé příležitosti a vše do sebe dokonale zapadá. S důvěrou může dál kráčet po té úžasné cestě s názvem: ŠŤASTNÝ ŽIVOT.