Inventura bývalého vztahu

"Bývalého" vztahu - na to pamatujte! Je to bývalý vztah a je nutné si to uvědomit. Je určitě už na čase si udělat pořádek ve věcech, připomínajících nám expartnera, abyste je neměli zbytečně na očích. Co si společné fotky přesunout z mobilu a z počítače někam na externí harddisk? Já osobně fotky z minulosti nikdy nemažu. Ten vztah byl součástí mého života a je třeba se s tím vyrovnat, ne tu část života mazat, protože smazat ani nejde. Ten vztah prostě BYL, udál se.

A co s dárky od něj/ni? Já osobně mám na takové vzpomínkové věci proutěnou truhlu, do které vkládám právě všechny věci z mého života.

Až budete cítit, že máte rozchod v hlavě srovnanější a dokážete se na něj podívat "z vrchu", tak si můžete sesumírovat, co vám vztah přinesl, jaká ponaučení, jaké myšlenky a nové poznatky. Zkrátka sepište vše, co vám vztah dal a co jste se díky němu naučili.

Až to budete mít, napište, co v dalším vztahu už nechcete zažít a co naopak hledáte. Pomůže vám to utřídit si to, co je pro vás v partnerství důležité.

Pokud si ale začínáte psát seznam na svého budoucího perfektního chlapa... Tak ho můžete rovnou zase zmuchlat a vyhodit do koše. Když si předem vytvoříte seznam požadavků na dokonalého chlapa, téměř s jistotou se připravíte o toho pravého. Dokonalý chlap totiž neexistuje, ale existuje někdo, kdo se k Vám bude dokonale hodit. A bude se k vám hodit mnohem lépe, než váš bývalý partner.

Mé osobní příběhy:

Já si takhle po vztahu s puntičkářem uvědomila, že mi přináší obrovský duševní neklid stále po sobě kontrolovat, zda je všechno nablýskané, srovnané a uklizené. V tom vztahu jsem se snažila maximálně přizpůsobovat a vycházet vstříc, ale uvědomila jsem si, že se pořád jenom snažím o to, aby byl spokojený ten druhý, ale že vůbec nevnímám samu sebe a to mě psychicky vysilovalo. Po konci vztahu jsem si ujasnila, že nikoho takového už nechci, že hledám chlapa, který bude větší flegmatik, který si po sobě dokáže uklidit, ale maličkosti a detaily prostě neřeší.

"Až když konečně jednou pochopíme, že jsme a vždy jsme byli hodni lásky takoví, jací jsme, budou nás tak vidět i všichni ostatní."

Jiný expartner lpěl na informacích a bral mě jako inteligentní bytost, tudíž předpokládal, že znám všeobecné věci a sleduji, co se ve světě děje. Já ale popravdě zprávy nesledovala vůbec a o nějakých jiných katastrofách, co se kde ve světě dějí, jsem se spíš "omylem" dozvídala z rozhovorů lidí v tramvaji nebo z příspěvků přátel na Facebooku. Všeobecně vzdělaná si troufnu říct, že plus mínus jsem a co nevím a chci to vědět, to se dozvím. A co nevím, nechci to vědět, tak to k životu nepotřebuju. Jenže tomuto expartnerovi kdoví proč hodně vadilo, když jsem někdy něco nevěděla. Jeho reakce byly vždy přehnané, poučoval mě, že bych "to a to" rozhodně vědět měla. Po rozchodu jsem si uvědomila, jak moc jsem se ve vztahu musela kontrolovat, jak jsem se záměrně vyhýbala tématům světového dění a snažila se maskovat svoji nevědomost.

Ujasnila jsem si, že hledám muže lidského, se kterým bude legrace a budu se s ním cítit uvolněně.... a svá! To především.

"Jestliže musíme potlačit své vlastní já, abychom s někým zůstali, nebude ten vztah fungovat. Čím více přirozenosti k druhému, tím je vztah silnější."